Jiří Králík je - bez nadsázky - filmový fanatik. Stál za Projektem 100 nebo Letní filmovou školou v Uherském Hradišti. Nově pořádá písecký filmový Festival nad řekou a projekt Cinema Mundi. Jiří pro nás napsal článek "Ekologie ducha", kde vysvětluje, proč volí zelené.
Pro kompletní text si klikněte na titulek!
Více než dvacet let uplynulo od zásadní změny naší společnosti, do které jsme vstupovali s upřimnou touhou si konečně užít vysněné svobody. A také s vírou, že konečně vzniká i prostor pro maximální uplatnění a rozvoj lidské tvořivosti a myšlení, které nejlépe odráží a vyjadřuje oblast kultury a vzdělání. A také to tak zpočátku vypadalo a naše touhy zdáli se být uspokojeny. Občasné a ojedinělé nedostatky či "úlety" jsme považovali za přirozený a průvodní jev každé demokratické a svobodné společnosti, tedy i ty naší, české. Navíc tyto negativní procesy byly jen ojedinělé a nikdo z nás netušil, že mohou postupem času začít převládat a zásadně ovlivňovat a určovat celkový charakter naši společnost. Především v oblasti pro každou společnost nejdůležitější a nejcharakterističtější - tedy v kultuře a systému vzdělávání. A tak jsem jen s nevolí a útrpně sledovali, jak se začíná v české společnosti stále víc a víc přístup technokratický a hedonistický, což v oblasti kultury a vzdělávání znamenalo hegemonii ekonomického kalkulu a krátkodobého účelu, který logicky začal vytěsňovat trvalé hodnoty a samozřejmou kvalitu. Tento jev potvrzují přeedevším tyto tři očividné a nesporné fakty:
1. nárůst počtu studentů, současně ale zřejmý a prokazatelný stále hlubší pokles úrovně jejich vzdělání a všeobecného rozhledu ve srovnání se studenty zemí, se kterými jsme ještě donedávna držely minimálně krok
2. nárůst počtu kulturních aktivit a nových uměleckých děl, opět ale na úkor vyšší kvality či hlubšího přesahu, což jednoznačně potvrzuje permanentní a zatím nezvratný nezájem ze zahraničí o naši současnou kulturu i nové umělce
3. nárůst počtu politických, společenských a kulturních osobností (celebrit), které se prezentují vším možným, kromě vyšší úrovně myšlení, vzdělání, kulturního rozhledu a vkusu.
Tato očividná eroze duchovní stránky české společnosti má mnoho příčin, které je nutné pečlivě popsat, definovat, ale také odstranit efektivními a vhodnými postupy. Velkou inspiraci najdeme v oblasti ochrany přírody a životního prostředí, ve které právě klíčový cíl trvale udržitelného rozvoje efektivně aplikovat i v oblasti duchovní. Ekologie ducha vyžaduje velkou odvahu, ale hlavně pevnou víru, že kultura a vzdělání má pro naši společnost mnohem větší význam, než který mu přisuzuje současná politická a společenská reprezentace.
Ochranu přírody a životního prostředí si nakonec přisvojila každá politická strana, aktivní ochranu a trvale udržitelný rozvoj duchovních a kulturních hodnot v oblasti duchovní (Ekologii ducha) viditelně prosazuje zatím jen Strana zelených. Potvrzuje to nejenom její program, ale také neobvyklá a výrazná koncentrace osobností české kultury, které základní principy Ekologie ducha přirozeně aplikují již několik desítek let. Praktická zkušenost z úspěšné oblasti ochrany přírody a životního prostředí spojená s přirozenou autoritou kulturních osobností podporujících program zelených přináší naději, že zvýšení úrovně systému vzdělávání i kultury (tedy i politické) není utopií, ale reálným programem pro 21. století.
Jiří Králík,
filmový aktivista
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat